Jaká je současná role učitele na školách zřizovaných MČ Praha 2?

Ze zkušeností maminek školáků vím, že si stěžují často na přetíženost učitelů, kteří kvůli náročné administrativě nemají čas na bližší kontakt se žákem nad rámec „pouhé“ výuky.

Bydlím na Praze 2 téměř 40 let, takže je logické, že mám své zkušenosti i se zdejším školstvím. Jaké jsou? Podobně jako dnes, záleželo vždy na osobnosti konkrétního učitele, především pak toho třídního. Nikdy nezapomenu na paní učitelku Olgu Adamovou, která jako třídní v tom nejlepším smyslu slova poznamenala všechny své žáčky tím, že je naučila respektu k ostatním, probudila v nich chuť k poznání a sebekázeň i disciplínu potřebnou k tomu, aby byli v životě úspěšní a i spokojení. Kolik je takových učitelů dnes? Spíše bych odhadla, že méně.

Ze zkušeností maminek školáků vím, že si stěžují často na přetíženost učitelů, kteří kvůli náročné administrativě nemají čas na bližší kontakt se žákem nad rámec „pouhé“ výuky. K tomu přidejme jevy dneška jako skrytou šikanu nebo přitažlivost virtuálního světa počítačů a sociálních sítí, které se pro děti mnohdy stávají „lepší“ alternativou trávení času než jejich reálné prožitky v nezřídka dysfunkční rodině.

Role učitele je tak mnohem náročnější než byla kdysi. Učitel by tak dnes měl být nejen pedagog, psycholog, mnohdy i psychiatr, IT odborník, kriminalista a nejlépe i rodinný poradce. Podle toho by měl být ale i hodnocen. Ve srovnání s jinými VŠ vzdělanými profesionály je však nyní jeho plat podprůměrný, ve srovnání se zahraničím dokonce výrazně.

Existuje z tohoto začarovaného kruhu cesta ven? Věřím, že ano. Zaslepená krátkozraká „strategie“ ušetřit na nákladech investovaných do školství by se nám jinak již brzy krutě vymstila.

 

(Publikováno v radničních novinách Prahy 2; autor Helena Válková)

20. 9. 2017